V níže uvedeném článku bude téma Srážkový stín řešeno z multidisciplinárního přístupu s cílem poskytnout ucelenou a kompletní vizi této problematiky. Budou zkoumány různé perspektivy a úhly pohledu, které čtenáři umožní pochopit důležitost a relevanci Srážkový stín v různých kontextech a situacích. Prostřednictvím podrobné a přísné analýzy se budeme snažit osvětlit málo známé nebo přehlížené aspekty, abychom obohatili znalosti a porozumění o Srážkový stín.
Převládající vlhké větry od moře stoupají vzhůru a vlhkost v nich kondenzuje. Na návětrné straně hor prší a sněží. Po překonání hor ochlazený vítr sebou již nese výrazně méně srážek.Tibetská náhorní plošina je asi nejlepším příkladem oblasti ve srážkovém stínu. Himálaje nedovolí větrům přinést na plošinu dostatek srážek od Indického oceánu.
Srážkový stín je meteorologický jev vzniklý působením horských celků, které znemožňují přenášet převládajícím větrům vlhkost. Oblačnost se na návětrné straně hor zachytí a zde také spadne většina srážek. Závětrná strana je pak podstatně sušší.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Srážkový stín na Wikimedia Commons 