Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Brno

Vítejte ve fascinujícím světě Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Brno. V tomto článku důkladně prozkoumáme všechny aspekty související s Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Brno, od jeho původu až po jeho dopad na dnešní společnost. Na následujících řádcích zjistíme, čím je Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Brno tak relevantní, jaké jsou současné trendy a kam směřuje do budoucna. Ať už jste odborníkem na Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Brno nebo se s tématem teprve začínáte seznamovat, tento článek vám poskytne úplný a aktuální přehled všeho, co o Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Brno potřebujete vědět. Připravte se ponořit se na cestu poznání a objevů o Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Brno!
Archeologický ústav AV ČR, Brno
Sídlo ústavu v Čechyňské ulici
Sídlo ústavu v Čechyňské ulici
ZkratkaARÚB AV ČR
Vznik1970
Právní formaveřejná výzkumná instituce
SídloČechyňská 363/19, Brno, 602 00, Česko
Souřadnice
ŘeditelMgr. Balázs Komoróczy, Ph.D.
Mateřská organizaceAkademie věd České republiky
Oficiální webwww.arub.cz
Datová schránkaxnjf5zy
IČO68081758 (VR)
Map
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i. (ARÚB AV ČR) je česká veřejná výzkumná instituce, jeden z ústavů Akademie věd České republiky. Sídlí ve čtvrti Trnitá v Brně a zabývá se archeologií a vědeckým výzkumem pravěkých a raných dějin Moravy a Českého Slezska.

Historie

Státním konzervátorem pro Moravu a Slezsko byl v rámci nově vzniklého pražského Státního archeologického ústavu jmenován v roce 1919 Inocenc Ladislav Červinka. Pobočka ústavu vznikla v Brně v roce 1942, tedy za protektorátu, a jejím ředitelem byl tudíž ustaven německý archeolog Karl Hucke. Pobočku však reálně řídil Josef Poulík, který instituci vedl i dlouhá léta poté. V roce 1953 se stala součástí Československé akademie věd (ČSAV), a to jako expozitura Archeologického ústavu v Praze. Jako samostatný vědecký ústav ČSAV (později AV ČR) se konstituoval v roce 1970. Josef Poulík ústav vedl až do roku 1990, poté v jeho čele stanul Jaroslav Tejral, kterého v roce 1998 vystřídal Pavel Kouřil. V roce 2017 vedení převzal Lumír Poláček a roku 2022 se stal ředitelem ústavu Balázs Komoróczy.

Činnost

Hlavní činností je základní terénní výzkum ve třech výzkumných střediscích a výzkumných základnách: pro paleolit a paleantropologiiDolních Věstonicích, pro dobu římskou a období stěhování národůDolních Dunajovicích a Mušově a pro slovanskou a raně středověkou archeologii v Mikulčicích. K tomu v Opavě působí detašované pracoviště, které spolupracuje s tamním Slezským zemským muzeem. Kromě toho ústav vydává vědecké publikace, organizuje vědecké konference a semináře, poskytuje konzultace a podílí se na doktorském studiu a výchově vědeckých pracovníků.

Z významných aktivit v průběhu historie ústavu lze vyzdvihnout především významné objevy na sídlištích lovců mamutů pod Pavlovskými vrchy nebo na hradištích z doby Velké Moravy, nověji pak široce koncipovaný výzkum působení římských legií na Moravě. Ústav stál u výzkumů a následných zveřejnění řady nejvýznamnějších moravských pravěkých a raně středověkých lokalit i u bezpočtu drobnějších akcí, mapujících nejstarší historii Moravy.

Odkazy

Reference

  1. Zřizovací listina ústavu . rvvi.msmt.cz . Dostupné online. 
  2. a b Činnost a historie . Archeologický ústav AV ČR, Brno . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-01. 

Externí odkazy