V tomto článku se budeme věnovat tématu Dunajská škola, které v poslední době vyvolalo velký zájem a kontroverze. Dunajská škola je téma, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí, protože jeho význam přesahuje hranice a kontexty. Od svého vzniku vyvolal Dunajská škola mnoho diskusí a byl předmětem studia a analýzy odborníků i fandů. V tomto článku budou prozkoumány různé aspekty související s Dunajská škola, včetně jeho původu, vývoje, dopadu a možných budoucích důsledků. Stejně tak budou zkoumány různé pohledy a názory na Dunajská škola s cílem nabídnout úplný a vyvážený pohled na toto téma.
Dunajská škola (něm. Donauschule, Donaustil) je okruh malířů z první třetiny 16. století, které spojuje zejména zájem o romantické přírodní scenérie a příklon ke krajinomalbě.
Vymezení pojmu
Výraz "Dunajská škola" se vztahuje k místu působení - hornímu povodí řeky Dunaj v Rakousku a Bavorsku, kde se střetávaly vlivy italské a nizozemské (vlámské) renesance. Znamená podobné stylistické rysy uměleckých děl, nikoli společný původ nebo výtvarné školení. Významnými centry Dunajské školy byly kláštery v Zwettlu, St. Florianu, Melku nebo Klosterneuburgu. Termín Donaustil užil poprvé roku 1892 Theodor von Frimmel.
Dunajská škola spojuje prvky pozdní gotiky a renesance. Od ostatních malířů, řazených k tzv. Severské renesanci, se odlišila opuštěním zájmu o detail a příklonem k větší malířskosti v podání krajiny. Malíři dunajské školy byli prvními, pro které se stala hlavním a autonomním tématem obrazu samotná krajina. Krajinné scenérie s hlubokou a vzdušnou perspektivou, svěží barevností a romantickou atmosférou v jejich dílech tvoří složku, která je rovnocenná figurálním kompozicím. Religiózní náměty se v jejich podání expresivitou blíží raně renesanční německé malbě (Matthias Grünewald).
Někteří z malířů byli autory originálních grafických listů - nejčastěji dřevořezů a leptů, které sloužily jiným umělcům jako předlohy sochařských reliéfů (Monogramista IP).
↑ Theodor von Frimmel: Rezension zu Max J. Friedländer: Albrecht Altdorfer, der Maler von Regensburg, Phil. Diss. Leipzig 1891. In: Repertorium für Kunstwissenschaft 15, 1892, S. 417–421.
↑ Niederösterreich Kunstlexikon: Flügelaltar in der Heiligenblutkirche von Pulkau. geschichte.landesmuseum.net . . Dostupné v archivu pořízeném dne 05-03-2016.
↑ Kleiner Mariazeller Wunderaltar. wwwg.uni-klu.ac.at . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
Literatura
Stadlober, Margit, Der Wald in der Malerei und der Graphik des Donaustils, Vienna, Böhlau, 2006.
R. Froeis-Schuler, Gedanken zum Stilbegriff "Donauschule" in der Plastik, Diplomarbeit, Innsbruck 1993
R. A. Locicnik, Die Donauschule, Dissertation, Salzburg 1990
PEŠINA, Jaroslav - HOMOLKA, Jaromír. K otázkám umění dunajské školy. Umění, roč. 14, 1966, č. 4, s. 334-377, obr.
Stange, Alfred, Malerei der Donauschule, Monaco, Bruckmann, 1971
Otto Wutzel: Die Kunst der Donauschule (1490 bis 1540). Ausstellung des Landes Oberösterreich im Stift St. Florian und im Schlossmuseum Linz, Linz 1965
Výběr obrazů, soch a grafik
Rueland Frueauf mladší, Ukřižování (1496)
Lucas Cranach starší, Ukřižování (1501)
Jörg Breu starší, Ukřižování (1501)
Albrecht Altdorfer, Dunajská krajina u Regensburgu (1528)
Wolf Huber, Oplakávání Krista (1524)
Hans Leinberger, Odpočívající Kristus (1525)
Monogramista IP, oltář sv. Anny (1524)
Andreas Lackner, Sv. Florian (1518)
Augustin Hirschvogel, Krajina
Michael Ostendorfer, Pouť ke Krásné Madoně v Regensburgu (1520)