Epigram

V dnešním světě se Epigram stalo tématem velkého významu a zájmu velkého množství lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu na různé aspekty každodenního života, Epigram upoutal pozornost širokého publika. Od svých počátků až po současnou evoluci Epigram nadále vytváří debaty, úvahy a hluboké analýzy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Epigram s cílem ponořit se do jeho důležitosti a lépe porozumět jeho dopadu na moderní svět.

Epigram je krátká satirická báseň (často má jen dva verše), která úsečně sděluje nápad či myšlenku – snaží se například upozornit na nějaký problém. Známým českým autorem epigramů byl Karel Havlíček Borovský, také dalším velice známým spisovatelem tohoto žánru byl římský satirik Martialis.

Ukázky

Odi et amo. quare id faciam fortasse requiris
nescio, sed fieri sentio et excruc
(Gaius Valerius Catullus, Odi et amo)
Demokratický:
Nechoď, Vašku, s pány na led,
mnohý příklad známe,
že pán sklouzne
a sedlák si za něj nohu zláme.
(Karel Havlíček Borovský: Epigramy)

Druhy epigramu jsou cinquain americké básnířky Adelaide Crapseyové a clerihew anglického humoristy Edmunda Clerihewa Bentleye. Také japonské haiku je epigram[zdroj?].

Odkazy

Reference

  1. Josef Brukner, Jiří Filip, Poetický slovník, Mladá fronta, Praha 1997, s. 112.

Externí odkazy