Franko-vlámská škola

V tomto článku prozkoumáme dopad Franko-vlámská škola na dnešní společnost. Po desetiletí je Franko-vlámská škola tématem velkého zájmu výzkumníků, akademiků a odborníků v této oblasti. Postupem času hrál Franko-vlámská škola zásadní roli v různých aspektech každodenního života, ovlivňoval politiku, ekonomiku, kulturu a technologie. Prostřednictvím hluboké a podrobné analýzy prozkoumáme, jak Franko-vlámská škola formoval a transformoval způsob, jakým myslíme, jednáme a žijeme. Kromě toho prozkoumáme budoucí důsledky Franko-vlámská škola v neustále se měnícím a vyvíjejícím se světě.

Pojmem franko-vlámská škola se v dějinách hudby označuje styl renesanční polyfonie 15. a 16. století vycházející z burgundských kořenů i skladatelé, kteří ho používali.

Vymezení pojmu

Jde o ustálený, nicméně spíše přibližný pojem. Geografické vymezení na Francii a Vlámsko není zcela přesný ani dostatečný. V minulosti se používala další různá označení této epochy, např. nizozemská hudba, burgundská hudební epocha, nizozemské školy, franko-vlámská epocha ad., nicméně tato označení opomíjejí významné přínosy z prostředí dalších tehdejších Anglie, Itálie či německých zemí. Označení nizozemská hudba používali mj. muzikologové jako Rafael Georg Kiesewetter, či Joseph Fétis.

Tutéž epochu by však bylo možné označit také jako dobu hudební renesance

Rozdělení podle epoch

Franko-vlámská škola se rozděluje do generací:

V té době již se franko-vlámský styl rozšířil po celé Evropě a zároveň se v Itálii připravovala stylová změna směrem k baroku.