V tomto článku se budeme zabývat dopadem Julius Plücker na současnou společnost a analyzovat její ekonomické, sociální a kulturní důsledky. Julius Plücker se stal tématem zájmu pro akademiky, odborníky i laickou veřejnost díky své relevanci v dnešním světě. V dalších částech bude zkoumán vývoj Julius Plücker v průběhu času, stejně jako jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Stejně tak budou zkoumány různé názory a postoje k Julius Plücker s cílem nabídnout ucelenou a pluralitní vizi tohoto fenoménu.
| Julius Plücker | |
|---|---|
 | |
| Narození | 16. července 1801 Elberfeld |
| Úmrtí | 22. května 1868 (ve věku 66 let) Bonn |
| Místo pohřbení | Starý hřbitov v Bonnu (50°44′9″ s. š., 7°5′27″ v. d.) |
| Alma mater | Univerzita v Bonnu Humboldtova univerzita Univerzita Heidelberg Marburská univerzita |
| Povolání | fyzik, matematik, akademik a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatelé | Univerzita v Bonnu Univerzita Martina Luthera Humboldtova univerzita |
| Ocenění | zahraniční člen Královské společnosti (1855) Copleyho medaile (1866) |
| Funkce | profesor |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Julius Plücker (16. července 1801, Elberfeld – 22. května 1868, Bonn) byl německý matematik a fyzik. Položil základy moderní analytické geometrie, když vedle Descartesových bodových souřadnic zavedl souřadnice liniové (přímkové). Ve fyzice se zabýval zejména diamagnetismem, elektrickými výboji v ředěném vzduchu a spektrální analýzou plynů. Roku 1854 vynalezl lampu pro výboje elektřiny v plynu, pojmenovanou Geisslerova trubice podle jejího pozdějšího výrobce Heinricha Geisslera. Roku 1859 objevil zvláštní paprsky vyletující z katody výbojové trubice. Až mnohem později se tyto paprsky staly základem pro objev rentgenu. Byl profesorem na univerzitě v Bonnu.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Julius Plücker na Wikimedia Commons - Heslo v Britannice
