Křenová (předměstí Brna)

V dnešním světě je Křenová (předměstí Brna) tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí. Ať už kvůli své historické relevanci, jejímu vlivu na společnost nebo vlivu na populární kulturu, Křenová (předměstí Brna) se stal předmětem zájmu a diskuzí v různých oblastech. Od svého vzniku až po vývoj v průběhu času, Křenová (předměstí Brna) dal vzniknout nespočtu názorů a argumentů, které obohatily panoráma znalostí o tomto tématu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Křenová (předměstí Brna), ponoříme se do jeho důležitosti, jeho důsledků a jeho projekcí do budoucna.
Pohled do ulice Křenová z Koliště
Secesní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Křenové ulici

Křenová, původně Velká a Malá Křenová (německy Große und kleine Kröna či prostě Kröna) je bývalá předměstská čtvrť v Brně a zrušené katastrální území, existující do roku 1941 v okolí západní části stejnojmenné ulice na západě současného katastrálního území Trnitá, a od 24. listopadu 1990 téměř celé náleží k samosprávné městské části Brno-střed, nepatrná část k městské části Brno-jih. Původně se jednalo o obec zmiňovanou prvně roku 1365 (Crenow).

Charakteristika a vymezení

K malému katastru Křenové, jejíž zástavba dodnes existuje, náležely domy v okolí západní části Křenové ulice, dále západní část ulice Mlýnská, nejjižnější část ulice Vlhká, téměř celá ulice Řeznická, krátký úsek ulice Zvonařka a celé ulice Rumiště, Skořepka, Štěpánská, Cyrilská, Čechyňská a Šujanovo náměstí. Celá čtvrť má výrazně městský charakter, jižně od Křenové jeví výrazné známky zanedbání údržby. Nejdůležitější dopravní tepnou a zároveň osou čtvrti je ulice Křenová, v níž se nachází i zdejší dominanta, secesní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie.

Fotografie ulice z počátku 20. století

Křenová sousedila s Koženou a Dolním a Horním Cejlem (na severu), s původním katastrem Zábrdovic (na východě), s původním katastrem Trnité (na jihovýchodě a jihu), s Náhonem s nímž měla srostlou zástavbu (na jihu) a na východní straně ulice Koliště s původním katastrem Města Brna. Východní hranice probíhala severojižní linií procházející středem budovy současného Úřadu práce Brno-město, poté západovýchodní linií vedoucí po jižní straně Křenové, poté se hranice na východním rohu Čechyňské a Křenové stáčela přibližně k jihu, poté vedla k jihu starým korytem Svitavy. s nímž měla srostlou zástavbu. Jižní hranice Křenové probíhala (popisováno od západu k jihovýchodu) po jižním okraji Mlýnské ulice, poté obtáčela domy na západním rohu Mlýnské a Přízové, a ponechávala je v katastru Křenové, dále pak vedla přibližně k jihu východně od domů při ulici Přízová, a poté k jihovýchodu po toku zaniklého Mlýnského Náhonu a Ponávce.

Literatura

  • KUČA, Karel. Brno: Vývoj města, předměstí a připojených ulic. ISBN 80-86223-11-6
  • VYSKOČIL, Aleš; SVITÁK, Zbyněk. Křenová : příběh brněnské ulice. Brno: Archiv města Brna, 2018. 200 s. ISBN 978-80-86736-59-4.