Katedrální kapitula při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové
V tomto článku prozkoumáme Katedrální kapitula při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové do hloubky, prozkoumáme jeho dopad na společnost a jeho relevanci dnes. Katedrální kapitula při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové je téma, které vyvolalo velký zájem v různých oblastech, od vědy po populární kulturu. Budeme analyzovat jeho vývoj v čase a také jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Kromě toho prozkoumáme různé perspektivy a názory, které existují kolem Katedrální kapitula při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové, s cílem nabídnout úplný a vyvážený pohled na toto téma. Čtěte dále a zjistěte více o Katedrální kapitula při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové a jeho významu v současném světě.
Kapitula byla založena bulou Super universas vydanou papežemAlexandrem VII. dne 10. listopadu1664. Její vznik je spojen se zřízením královéhradeckého biskupství, neboť Římská kurie podmínila potvrzení jmenování prvního královéhradeckého biskupa Matouše Ferdinanda Sobka z Bílenberka ustavením kapituly a jejím materiálním zabezpečením. Požadovaný počet kanovníků se sice podařilo snížit na šest, avšak i tak byly problémy se zajištěním jejich obživy. V roce 1662 byl pro tyto účely zakoupen statek Katzenstein, od té doby označovaný Bischofstein (česky Skály), jehož výtěžek byl určen pro obživu tří kanovníků. Úřad čtvrtého kanovníka byl spojen s funkcí děkana v Hradci Králové, pátý kanonikát měl být financován z odkazuchrudimskéhoděkana Jana Vojtěcha Švandy z roku 1662 (až do roku 1703, kdy teprve mohlo být takto získané jmění využito, však byl dotován královéhradeckýmibiskupy) a prostředky pro šestého kanovníka měly být získávány zčásti z podílu na výtěžku statku Skály a zčásti příspěvkem z výtěžků majetku královéhradecké diecéze. Sedmé kanovnické místo bylo zřízeno v roce 1713 díky majetku věnovanému holohlavskýmděkanem Janem Františkem rytířem z Auen (úřad však měl být přednostně obsazován duchovními z rodiny z Auen), osmé v roce 1737 díky majetku věnovanému Annou Magdalenou z Ullersdorfu (s tím, že prvním držitelem úřadu bude její syn Jiří z Ullersdorfu) a deváté v roce 1747 díky majetku odkázanému holohlavskýmděkanem Janem Řečickým (prvním držitelem úřadu se stal náchodskýděkan Jan Václav Strnad).
Mons. Jan Paseka – generální vikář diecéze královéhradecké
ThLic. Prokop Brož, Th.D. – biskupský vikář pro pastoraci a školství, biskupský delegát pro ekumenismus, ředitel Diecézního teologického institutu, rektor kostela Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové