| Kocel | |
|---|---|
| blatenský kníže | |
 socha knížete Kocela v srbském parlamentu | |
| Doba vlády | 861–876 |
| Úmrtí | 876 |
| Předchůdce | Pribina |
| Otec | Pribina |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kocel původním jménem Gozil (833–876) (v historických pramenech známý též pod jmény Kocelj, Gozil, Chozil, Chezilo, Chezul) byl přibližně od roku 861 knížetem Blatenského knížectví. Byl synem knížete Pribiny a jeho bavorské manželky neznámého jména.
Život
Po smrti svého otce se roku 861 stal knížetem v Blatenském knížectví. Byl horlivým křesťanem, v jeho panství bylo na třicet kostelů, které podléhaly pravomoci salcburského arcibiskupa. Na rozdíl od svého otce Pribiny se Kocel nadchl pro slovanské písmo a slovanský kult, a proto přijal na svém sídle v Blatnohradě v Panonii dva soluňské bratry Cyrila a Metoděje, kteří putovali v roce 867 z Moravy do Říma. Věrozvěstové založili v Blatnohradě církevní školu a Kocel jim svěřil na padesát žáků. Chtěl v Panonii založit samostatnou diecézi, proto si po Cyrilově smrti vyžádal zpět Metoděje, papež ho vyslal jako svého legáta, arcibiskupa panonského a moravského se sídlem v Sirmiu, dnešní Sremska Mitrovica v Srbsku. Jeho snahu zajistit knížectví samostatnost ukončila jeho smrt, v roce 876 padl v boji proti Charvátům. Území Panonie se stalo součástí velkomoravského knížete Svatopluka I.
Literatura
- STEINHÜBEL, Ján. Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12.storočia. Bratislava: Veda, 2004. 576 s. ISBN 80-224-0812-3. (slovensky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kocel na Wikimedia Commons
