Krasnodarský kraj

V tomto článku se budeme věnovat tématu Krasnodarský kraj, které je v posledních letech předmětem zájmu a diskuzí. Krasnodarský kraj je velmi aktuální téma, které vyvolalo různé názory a pozice mezi odborníky a širokou veřejností. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Krasnodarský kraj, od jeho historického původu až po jeho důsledky dnes. Kromě toho budeme analyzovat různé studie a přístupy k Krasnodarský kraj s cílem nabídnout komplexní a aktualizovanou vizi tohoto důležitého tématu. Krasnodarský kraj je bezpochyby téma, které nenechává nikoho lhostejným, a proto je klíčové prohloubit jeho pochopení a analýzu.
Krasnodarský kraj
Краснодарский край
Krasnodarskij kraj
Krasnodarský kraj – znak
znak
Geografie
Hlavní městoKrasnodar
Souřadnice
Rozloha75 485 km²
Časové pásmoUTC+3
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel5 683 947 (2021)
Hustota zalidnění75,3 obyv./km²
Jazykruština
Národnostní složeníRusové, Arméni, Ukrajinci
Náboženství53 % pravoslaví, 3 % ostatní křesťanství, 1 % islám, 1 % starověrci
Správa regionu
StátRuskoRusko Rusko
Nadřazený celekRuskoRusko Rusko
Druh celkukraj
Podřízené celky38 rajónů, ? měst
Vznik13. září 1937
gubernátorVeniamin Kondratěv
Mezinárodní identifikace
Označení vozidel23, 93 a 123
Oficiální webadmkrai.krasnodar.ru
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krasnodarský kraj (rusky Краснода́рский край) je samosprávný kraj Ruské federace, součást Jižního federálního okruhu. Leží na jihozápadě evropské části Ruska při Černém a Azovském moři. Hlavním městem je Krasnodar. Žije zde přes 5 milionů obyvatel. Kraj byl ustaven roku 1937.

Geografie

Přístav v Soči

Krasnodarský kraj se víceméně kryje s historickým územím zvaným Kubáň, tj. krajem na stejnojmenné řece mezi Kavkazem a Azovským a Černým mořem. Od Krymu jej dělí Kerčský průliv. Na jihu sousedí s Abcházií, na východě s Karačajsko-Čerkeskem a Stavropolským krajem, na severu s Rostovskou oblastí. Uvnitř kraje tvoří enklávu Adygejská republika.

Většinu kraje tvoří roviny se suchým stepním podnebím. Na jihu, kde se Kavkaz svažuje k Černému moři, je příjemné středomořské klima, což dalo vzniknout mnoha letoviskům a lázním v okolí Soči a Tuapse.

Historie

Ve starověku byly na pobřeží zakládány řecké osady, například Fanagoria nebo Hermonassa.

Po likvidaci Krymského chanátu na konci 18. století byla oblast připojena k Ruské říše a na Kubáň byli přesídleni záporožští kozáci z Ukrajiny. Přesídlením záporožských kozáků do okolí řeky Kubáň v podhůří Kavkazu vzniklo Kubáňské vojsko, které bránilo ruské území před čerkeskými nájezdníky z Kavkazu a zároveň se v 19. století podílelo na ruském dobývání Kavkazu.

Převážně ukrajinské obyvatelstvo Kubáně bylo postupně rusifikováno. V letech 1918–1920 zde existovala kozácká Kubáňská národní republika, která v ruské občanské válce spolupracovala s bělogvardějci v boji proti bolševikům. Oblast silně postihl sovětský hladomor v letech 1932–1933.

Obyvatelstvo

Jedná se o nejlidnatější z 9 ruských krajů. Z více než 5 miliónů obyvatel tvořili při sčítání roku 2010 většinu Rusové (88,3 %), dále Arméni (5,5 %) a Ukrajinci (1,6 %). Okolo poloviny procenta se pohybuje podíl Řeků, Bělorusů a Tatarů.

Města nad 100 000 obyvatel: Krasnodar (1 121 291), Soči (466 078), Novorossijsk (262 293), Armavir (197 177).

Odkazy

Reference

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 . (rusky) 

Externí odkazy