Kumomanyčská propadlina

Kumomanyčská propadlina je téma, které upoutalo pozornost lidí po celém světě. Od svého vzniku vyvolal velký zájem a diskuse v různých oblastech, ať už v politice, kultuře, vědě nebo společnosti obecně. Toto téma bylo předmětem výzkumu a analýzy odborníků a akademiků s cílem porozumět jeho dopadu a důsledkům. Kromě toho vzbudila zájem široké veřejnosti a vyvolala konverzace a úvahy na různých platformách a diskusních prostorech. V tomto článku podrobně prozkoumáme Kumomanyčská propadlina, analyzujeme jeho nejdůležitější aspekty a nabídneme široký a rozmanitý pohled na toto téma.
Kumomanyčská propadlina
Кумо-манычская впадина
Řeka Mutjanka
Řeka Mutjanka

Nejvyšší bod25 m n. m. (rozvodí Kumy a Manyče)

Nadřazená jednotkaEurasie
Sousední
jednotky
Kubáňsko-Azovská nížina, Východoevropská rovina, Kaspická nížina, Předkavkazí

SvětadílEvropa
StátRuskoRusko Rusko
Mapa
Mapa
Map
PovodíKuma, Manyč
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kumomanyčská propadlina či Kumomanyčská sníženina (rusky Кумо-манычская впадина, Kumo-manyčskaja vpadina) je tektonická propadlina, která odděluje Předkavkazí od stepí a polopouští na jihu Východoevropské roviny. Zároveň také spojuje Kubáňsko-Azovskou a Kaspickou nížinu. Šířka propadliny je 20 až 30 km, přičemž se v centrální části zužuje na 1 až 2 km.

Naposledy asi 10 000 let př. n. l. se zde nacházel mořský průliv, který spojoval tehdejší Černé a Kaspické moře. Nejvyšší bod na rozvodí obou moří se nachází v nadmořské výšce 25 m.

V současné době se v propadlině nachází systém jezer a přehradních nádrží, z nichž největší je slané Manyč-Gudilo. Západně od něj byla vybudována Veselovská přehrada, z níž na západ odtéká řeka Západní Manyč směrem k dolnímu toku Donu. Na východě se nacházelo vysychající koryto Východního Manyče, ve kterém byl vybudován Kumomanyšský kanál. Nejvýchodnější část propadliny vyplňuje dolní tok řeky Kumy.

Literatura