V tomto článku se budeme zabývat dopadem Ladislav Dvořák (ministr) na současnou společnost a analyzovat její ekonomické, sociální a kulturní důsledky. Ladislav Dvořák (ministr) se stal tématem zájmu pro akademiky, odborníky i laickou veřejnost díky své relevanci v dnešním světě. V dalších částech bude zkoumán vývoj Ladislav Dvořák (ministr) v průběhu času, stejně jako jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Stejně tak budou zkoumány různé názory a postoje k Ladislav Dvořák (ministr) s cílem nabídnout ucelenou a pluralitní vizi tohoto fenoménu.
Do listopadu 1989 působil v Chrudimi. Na konci normalizace ale začal působit i na celostátní politické scéně. Od 21. února 1987 zastával post člena předsednictva Ústředního výboru Čs. strany socialistické. Podle údajů k prosinci 1989 byl předsedou Krajského výboru ČSS ve Východočeském kraji a členem předsednictva ÚV ČSS.
Ještě v březnu 1989 loajálně hlasoval pro takzvaný pendrekový zákon, který měl komunistickému režimu umožnit razantnější zásahy proti opozici. Po sametové revoluci se v politice udržel. Od 3. prosince 1989 působil jako ministr vlády ČSSR pověřený řízením Federálního cenového úřadu ve vládě Ladislava Adamce. V lednu 1991 se stal předsedou Československé strany socialistické (funkci zastával do roku 1993).
Ve volbách roku 1992 byl zvolen do české části Sněmovny národů, kam kandidoval za formaci Liberálně sociální unie, do níž se Československá strana socialistická zapojila. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992. V 2. polovině roku 1992 se ještě zapojil do debat o budoucnosti Československa. 27. července 1992 se s ním v budově Federálního shromáždění sešel slovenský premiér Vladimír Mečiar. Schůzce byli přítomni ještě předsedové ČSSD Jiří Horák a Zemědělské strany František Trnka. Šlo o součást snah české opozice nedovolit rozpad státu, popřípadě ho podmínit vypsáním referenda. Schůzka neměla jasný výsledek. Pokračovala počátkem srpna, ale pro nesouhlas ODS musel pak Mečiar tyto sondáže mezi českou opozicí ukončit.
Od roku 1993 do roku 1994 stál v čele transformovaného podniku Melantrich, historicky napojeného na ČSS. Působil rovněž coby náměstek ministra financí a náměstek ministra průmyslu a obchodu. Od roku 1999 byl náměstkem generálního ředitele České exportní banky. Je také uváděn coby člen dozorčí rady Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR.
↑Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění . mvcr.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-16.
↑kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN80-7239-179-8. S. 1280.
↑kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN80-7239-179-8. S. 1458.
↑Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN978-80-7429-133-3. S. 607–608.
Zdeněk Horčík(místopředseda vlády,² KSČ) • Pavol Hrivnák(místopředseda vlády, KSČ) • Ladislav Vodrážka(místopředseda vlády, ministr hutnictví, strojírenství a elektrotechniky, KSČ) • Jaromír Žák(Předseda Státní plánovací komise, KSČ) • Alfréd Šebek(ministr bez portfeje, Ministr pověřený řízením Federálního cenového úřadu,² KSČ)
¹ 19. června 1989 došlo k první obměně vlády. ² 3. prosince 1989 došlo v důsledku sametové revoluce k obměně vlády. Vedením obměněné vlády byl 7. prosince 1989 pověřen Marián Čalfa.