Mars 3

V dnešním článku prozkoumáme Mars 3, koncept, který v poslední době vyvolal velký zájem. Jak se společnost vyvíjí, Mars 3 se stal relevantním tématem v různých oblastech, od technologie po psychologii. V této komplexní studii budou analyzovány různé aspekty Mars 3, jeho dopad na každodenní životy lidí a jeho význam v současné krajině. Od jeho počátků až po jeho vliv na současnou kulturu tento článek nabídne komplexní a podrobný pohled na Mars 3 s cílem poskytnout hlubší pochopení tohoto neustále se vyvíjejícího fenoménu.
Mars 3
COSPAR1971-049A
Katalogové číslo05252
Start28. května 1971
KosmodromStartovací komplex č. 81/23 kosmodromu Bajkonur
Nosná raketaProton-K
Přistání2. prosince 1971
Zánik23. srpna 1972
ProvozovatelSovětský kosmický program
Mateřské tělesoMars
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Model Marsu 3 v muzeu "Památník dobyvatelů kosmu" v Moskvě

Mars 3 byla sovětská sonda, která v roce 1971 jako první přistála na povrchu Marsu. Jednalo se o sesterskou sondu k Mars 2, která startovala o devět dní dříve.

Start

Na oběžnou dráhu byla vynesena raketou Proton K, která startovala dne 28. května 1971 v 15:26:30 UTC. Podle katalogu COSPAR byla označena 1971-049A.

Konstrukce

Sonda se skládala ze dvou modulů. Celková hmotnost sondy byla 4650 kg, z čehož 3440 kg připadalo na orbitální modul a 1210 kg na přistávací modul. Součástí sondy byly parabolická anténa, nádrže s pohonnými hmotami, ohřívací radiátor, detektory orientace sondy, sluneční baterie a francouzská aparatura Stereo na měření radiového šumu.

Průběh mise

Dobová poštovní známka z SSSR s vyobrazením sondyS

Přistávací modul začal se sestupem 2. prosince 1971 v 09:14 a po 4 hodinách a 35 minutách dosáhl s pomocí padáku a přistávacího motoru povrchu, odkud po 14,5 sekundy vysílal signál (malou část extrémně nekvalitního obrazu) prostřednictvím družicové části sondy a pak se z neznámého důvodu odmlčel. Příčina poruchy mohla souviset se silnou písečnou bouří odehrávající se na Marsu v době přistání, která mohla poškodit komunikační systém.

Orbitální modul, tedy družicová část sondy, byl naveden na dráhu ve výši 1500 - 190 000 km s periodou 19 dní. Pracoval do 22. srpna 1972, za tu dobu vykonal 20 oběhů Marsu. Prováděl snímkování povrchu, měření povrchové teploty, tlaku, koncentrace vodní páry a slunečního radiačního šumu.

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Měsíční a meziplanetární sondy, s. 244. 
  2. NSSDC katalog, Mars 3 . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-28. 
  3. History of Mars project . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-17.