Miklós Ybl

V dnešním světě je Miklós Ybl tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého vzniku spustil Miklós Ybl řadu debat, diskuzí a úvah, které zdůraznily význam a dopad, který má na naši společnost. Ať už na osobní, sociální, politické, ekonomické nebo kulturní úrovni, Miklós Ybl zanechal svou stopu v různých oblastech a vyvolal velký zájem a vliv na způsob, jakým vnímáme svět kolem nás a jak se k němu vztahujeme. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad a relevanci Miklós Ybl, analyzujeme jeho vliv na různé aspekty našeho každodenního života a poskytneme kompletní přehled o jeho významu a dopadu dnes.
Miklós Ybl
Narození6. dubna 1814
Székesfehérvár
Úmrtí22. ledna 1891 (ve věku 76 let)
Budapešť
Místo pohřbeníHřbitov Kerepesi
Alma materTechnická univerzita Vídeň
Povoláníarchitekt
DětiFélix Ybl
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miklós Ybl (6. dubna 1814, Székesfehérvár22. ledna 1891, Budapešť) byl maďarský architekt, představitel historismu, jeden z předních evropských architektů druhé poloviny 19. století. Jeho nejznámějším dílem je Maďarská státní opera v Budapešti (1875–1884).

Po absolvování Polytechniky ve Vídni se stal asistentem Mihályho Pollacka (1832) a pracoval u Henrika Kotha mezi lety 1836 a 1840. V návaznosti na to se přestěhoval do Mnichova a pak do Itálie. Po návratu vstoupil do partnerství se synem Mihályho Pollacka, Ágostonem; společně zrekonstruovali zámek Ikervár hraběte Lajose Batthyányho. Jeho první velká práce byl kostel ve Fótu, postavený v letech 1845 až 1855.

Jeho rané projekty byly postaveny v romantickém stylu, ovlivněném východními motivy. Po druhé studijní cestě do Itálie roku 1860 se začal zajímat o možnost revitalizace italské renesance a navrhl několik novorenesančních budov. Mnoho z jeho staveb se stalo, a dokonce ještě dnes je, determinantními prvky panoramatu Budapešti: bazilika svatého Štěpána (1867–1891) s lázněmi Rác, trůnní sál a Krisztinavároské křídlo královského paláce. Také stavěl bezpočet kostelů, rezidencí a zámků v provinciích, dlouhodobě pracoval pro šlechtické rodiny Károlyiů nebo Wenckheimů.

Architektonická cena založená v roce 1953 byla pojmenována na jeho počest.

Dílo

  • 1845–1849 – Fót, zámek Károlyi
  • 1845–1855 – Fót, římskokatolický kostel
  • cc. 1852 – Budapešť, Grabovszky vila
  • 1857–58 – Budapešť, Národní stáje
  • cc. 1860 – Albertirsa, Szapáry krypta
  • cc. 1860 – Leányfalu, Gyulai-vila
  • cc. 1860 – Gerla, zámek Wenckheim
  • 1860–1864 – Nagycenk, římskokatolický kostel
  • 1862–től – Kecskemét, Evangelický kostel
  • 1862–1865 – Budapešť, palác Festetics
  • 1863 – Budapešť, Károly palác
  • cc. 1865 – Fegyvernek, zámek Szapáry
  • 1865–1879 – Budapešť, římskokatolický kostel, Bakáts
  • 1867 – Budapešť, palác Pálffy
  • 1867–1891 – Budapešť, bazilika svatého Štěpána
  • 1870–1874 – Budapešť, Customs house
  • cc. 1872 – Parád, Ybl Hotel
  • 1873–1884 – Budapešť, Opera
  • 1874–1982 – Budapešť, kiosk a bazar
  • 1875–1879 – Ókígyós, zámek Wenckheim
  • 1880–1882 – Parádsasvár, zámek Károlyi
  • 1882–1888 – Budapešť, Clarisseum římskokatolický kostel
  • 1883–1884 – Budapešť, palác Széchenyi
  • cc. 1888 – Parád, Erzsébet Hotel
  • stavby v Csurgó, Doboz, Kétegyháza, Lengyeltóti, Mácsa, Marcali, Ókigyós, Surány.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miklós Ybl na anglické Wikipedii.

Externí odkazy