V tomto článku se ponoříme do vzrušujícího světa
Olešnické knížectví , prozkoumáme jeho různé aspekty a ponoříme se do jeho důležitosti v dnešní společnosti.
Olešnické knížectví upoutal pozornost profesionálů, odborníků a nadšenců díky svému významu v různých oblastech, od vědy po populární kulturu. Během několika následujících řádků budeme analyzovat jeho dopad a vývoj v průběhu let, stejně jako jeho možné důsledky pro budoucnost. Připravte se ponořit se na cestu objevování a poznávání
Olešnické knížectví , tématu, které nepochybně nenechá nikoho lhostejným.
Olešnické knížectvíHerzogtum Oels (de )Księstwo Oleśnickie (pl )
vlajka
znak
Geografie
Dobová mapa Olešnického knížectví
Obyvatelstvo
Státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející
Následující
Olešnické knížectví (latinsky Ducatus Olsnensis, polsky Księstwo Oleśnickie, německy Herzogtum Oels ) bylo jedním ze slezských knížectví s centrem v Olešnici .
Historie
Území knížectví bylo původně součástí Vratislavského knížectví , a po konfliktu mezi slezskými Piastovci Jindřichem III. Hlohovským a Jindřichem V. Tlustým se roku 1294 stalo součástí Hlohovského knížectví . Jako samostatné knížectví vzniklo roku 1313 při dělení Hlohovska mezi syny Jindřicha III., s tím, že se prvním knížetem stal jeho syn Boleslav . Po Boleslavově smrti roku 1321 se stal knížetem jeho bratr Konrád I. , který roku 1329 složil lenní hold českému králi Janu Lucemburskému . Od té doby až do roku 1742 bylo knížectví součástí Zemí Koruny české .
Roku 1492 smrtí knížete Konráda X. Bílého vymřela hlohovská větev Piastovců a knížectví bylo koupeno roku 1495 pány z Poděbrad , potomky krále Jiřího z Poděbrad , kteří knížectví vládli až do roku 1647. Po nich knížectví zdědili Württemberkové a roku 1792 vévodové brunšvicko-lüneburští .
Seznam olešnických knížat
Knížecí vlajka zaznamenaná v Bitvě u Grunwaldu
1320–1366 Konrád I.
1366–1403 Konrád II.
1403–1412 Konrád III.
1412–1450 spoluvládci: Konrád IV., Konrád V., Konrád VI. a Konrád VII. Bílý Starý
1450–1471 spoluvládci: Konrád VIII. Černý a Konrad IX. Mladší
1471–1492 Konrad X.
Erb rodu Poděbradů v 16. stol. Znak Olešnického knížectví je ve 2. poli.
1649–1664 Silvius I. Nimrod
1664–1668 Karl Ferdinand († 1669)
1668–1697 Silvius II. Friedrich
1697–1704 Christian Ulrich I.
Julius Siegmund († 1684)
Karl († 1745)
1704–1744 Karl Friedrich II. († 1761)
1744–1792 Karl Christian Erdmann
1792–1805 Friedrich August I.
1805–1815 Friedrich Wilhelm I.
1815–1824 spoluvládci: Karl IV. a Wilhelm I.
1824–1884 Wilhelm I.
1884 konec knížectví
Odkazy
Literatura
CONRADS, Norbert , ed. Schlesien , Berlin 1994, ISBN 3-88680-200-0
ŠANDERA, Martin. Jindřich I. Minsterberský – První hrabě Kladský a jeho majetková základna . In: Kladský Sborník 6 (2004), s. 14.
WECZERKA, Hugo, ed. Handbuch der historischen Stätten Schlesien , Stuttgart 1977, ISBN 3-520-31601-3 .
ŽÁČEK, Rudolf . Dějiny Slezska v datech . Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 80-7277-172-8 .
ŽUPANIČ, Jan . Dědici Poděbradů - württemberští vévodové ve Slezsku. Historický obzor , 2003, 14 (9/10), s. 194–204. ISSN 1210-6097.
Externí odkazy