Ostřice ostrá

V dnešním světě získal Ostřice ostrá nebývalý význam. Ať už v akademické, obchodní, technologické nebo sociální oblasti, Ostřice ostrá se stal základním tématem, které prochází všemi oblastmi našeho života. Jeho vliv byl tak významný, že je nezbytné porozumět jeho dopadu a důsledkům, které s sebou nese. V tomto článku podrobně a vyčerpávajícím způsobem prozkoumáme vše, co souvisí s Ostřice ostrá, od jeho počátků až po jeho budoucí vyhlídky, s cílem poskytnout kompletní a aktualizovanou vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.
Jak číst taxoboxOstřice ostrá
alternativní popis obrázku chybí
Ostřice ostrá (Carex acutiformis)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádlipnicotvaré (Poales)
Čeleďšáchorovité (Cyperaceae)
Rodostřice (Carex)
Binomické jméno
Carex acutiformis
Ehrh., 1789
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostřice ostrá (Carex acutiformis), někdy též ostřice kalužní, je druh jednoděložné rostliny z čeledi šáchorovité (Cyperaceae).

Popis

Jedná se o rostlinu dosahující výšky nejčastěji 40–120 cm. Je vytrvalá, netrsnatá s plazivými oddenky a dlouhými výběžky. Listy jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami, na bázi čepele je na vrcholu špičatý jazýček. Lodyha je ostře trojhranná, stejně dlouhá nebo kratší než listy. Čepele jsou asi 7–10 mm široké, na rubu i líci draslavě drsné, nejvýše do 1/2 listu s nevýraznými anastomózami. Bazální pochvy jsou nejčastěji vínově červené, síťka se většinou vytváří. Ostřice ostrá patří mezi různoklasé ostřice, nahoře jsou klásky čistě samčí, dole čistě samičí. Samčích klásků bývá nejčastěji 2–4, samičích 2–3. Samičí klásky jsou do 10 cm dlouhé, dolní krátce stopkaté. Dolní listen je delší než celé květenství a listeny jsou bez pochev. Okvětí chybí. V samčích květech jsou zpravidla 3 tyčinky, prašníky jsou zpočátku žluté, později oranžové. Blizny jsou většinou 3. Plodem je mošnička, která je asi 4–5 mm dlouhá, na průřezu zploštěle trojhranná, šedá až šedohnědavá, matná, k oběma koncům zúžená, na vrcholu zúžená v krátký nezřetelně dvouzubý zobánek. Každá mošnička je podepřená plevou, která je za zralosti tmavě červenohnědá se zelenavým kýlem, kratší než mošnička. V ČR kvete nejčastěji v květnu až v červnu. Počet chromozómů: 2n=78.

Rozšíření ve světě

Ostřice pobřežní roste ve větší části Evropy, chybí v severnější Skandinávii a na severu evropského Ruska, málo přesahuje do severní Afriky, dále roste v Asii v oblasti Kavkazu a na východ až po jižní Sibiř, ostrůvkovitě i jinde ve střední Asii. Byla zavlečena do Severní Ameriky, kde roste na severovýchodě USA a v jihozápadní Kanadě

Rozšíření v Česku

V ČR roste od nížin do podhůří. Místy je hojná, často roste ve vlhčích luzích či živnějších mokřadních olšinách sv. Alnion glutinosae. V bažinách a na okraji vod často vytváří i v bezlesí skoro monodominantní porosty as. Caricetum acutiformis.

Reference

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. .
  2. a b c d e f g GRULICH, Vít; ŘEPKA, Radomír. Carex L.. In: KUBÁT, Karel et. all. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. S. 801–820.
  3. a b c DOSTÁL, Josef. Nová Květena ČSSR, vol. 2. Praha: Academia, 1989. 
  4. Mapa rozšíření . Dostupné online. (anglicky) 
  5. Flóra Severní Ameriky . Dostupné online. (anglicky) 
  6. CHYTRÝ, Milan; SÁDLO, Jiří; ŠUMBEROVÁ, Kateřina. Rákosiny a vegetace vysokých ostřic. In: CHYTRÝ, Milan et al. katalog biotopů České republiky. Praha: AOPK, 2001. Dostupné online. S. 26–54.[nedostupný zdroj]

Externí odkazy