V dnešním světě je Přívozy na Vltavě téma, které získalo velký význam a vyvolalo intenzivní debatu v různých oblastech. Od svého vzniku Přívozy na Vltavě přitahoval pozornost akademiků, odborníků i široké veřejnosti, generoval protichůdné názory a podněcoval hluboké úvahy o svém dopadu na společnost. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy na Přívozy na Vltavě a analyzujeme jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Od jeho vzniku až po jeho důsledky se ponoříme do hloubkové analýzy, která nám umožní lépe porozumět tomuto fenoménu a jeho důsledkům pro budoucnost.
Přívoz Klecánky – Roztoky
Přívozy na Vltavě byly odedávna,[ujasnit] postupně byla většina z nich zrušena buď po nahrazení mostem, nebo bez náhrady. Od středověku bylo právo přívozu předmětem privilegií. Od poloviny 19. století byly přívozy provozovány obcemi nebo soukromníky.
V okolí Prahy začátkem 20. století přívozy provozovaly obce Modřany, Hodkovičky, Podolí, Praha a Bohnice. Některé přívozy provozovaly jiné subjekty, například Knížecí hospodářské ředitelství na Zbraslavi a Zemský výbor pro Království české. Po roce 1949 provozování většiny pražských přívozů převzal komunální podnik Lázeňská a rekreační služba, od roku 1959 Kadeřnické a lázeňské služby hl. m. Prahy, od roku 1965 Pražské lázně. S povolením obvodního národního výboru provozovali některé přívozy soukromníci i v době socialismu.
Seznamy obsahují zjištěné říčnípřívozy na řece Vltavě. Je podle možností řazen po směru toku.
Současné přívozy
Přívoz Dolní Vltavice – KyselovPřívoz Lužec nad Vltavou, prám Lužanka
(řkm 356,6) Horní Planá – Bližší Lhota (na vodní nádrži Lipno): Motorový, osobní i nákladní loď, přeprava všech vozidel (kromě velkých autobusů), i nákladních s přívěsem. Denně, mimo zimních měsíců. Převozníci Václav a Marie Valešovi, Horní Planá.
Dolní Vltavice – Kyselov (cca v polovině vodní nádrže Lipno): Motorový, převozní délka 1,5 km. Jezdí od května do října dle pravidelného jízdního řádu. Přepravuje i motorová vozidla do 25 t. Převozníci Miloslav Šoka, Věra Šoková. Bývalý převozník Otto Šoka zemřel v roce 2004. Od roku 2006 přívoz provozuje společnost WOLFI VOK s.r.o., informace jsou na www.cyklotrasy-sumava.cz
Cyklopřevoz Hrdoňov - Svatý Tomáš, v letních měsících, odjezdy z Hrdoňova každou hodinu od 9 do 17 hodin, z protilehlého břehu o 25 minut později, dospělá osoba 35 Kč, dítě 20 Kč, jízdní kolo dospělé osoby 20 Kč, jízdní kolo dítěte 25 Kč, kočárky zdarma.
Purkarec - Kostelec (vodní nádrž Hněvkovice): 1. červen - 30. říjen, 10-18h, převáží pěší a cyklisty, nosnost 900kg.
(řkm 337,3) Frymburk – Přední Výtoň, Frýdava (na vodní nádrži Lipno): Motorový. Provozuje obecní úřad Přední Výtoň (dle jiného zdroje Obecní úřad Frymburk).
(řkm 102,8) Nová Živohošť – Stará Živohošť (vodní nádrž Slapy): Motorový prám. Jen v letní sezóně, několik spojů denně. Osoby, jízdní kola, kočárky. Převozníci: Václav a Jindřiška Prekovi, Vlašim. V sobotu 30. července 2016 kolem 14 hodin se převozní trám údajně potopil, pravděpodobně kvůli přetížení. Podle téhož článku iDnes.cz však pouze začal nabírat vodu, ale úplně se nepotopil. Padesát lidí z paluby se bez úhony dostalo na břeh.
(řkm 70,1) Vrané nad Vltavou – Strnady: prám s horním vodičem – pohon lodi říčním proudem, celoročně v pracovní dny (viz samostatný článek)
přívoz Vyšehrad (Podskalí - Smíchov): přívoz provozuje společnost Pražské Benátky, neplatí zde tarif PID, v provozu každý den.
Vyhlídkový přívoz v Praze kolem Karlova mostu: Výhradně turistický účel. Provozují Pražské Benátky s. r. o. V roce 1890 zde přívoz nahrazoval pobořený most. Od 18. června2007 měli mít obyvatelé Prahy 1 nárok na bezplatnou přepravu, což bylo brzy zrušeno.
(L řkm 33,2, P řkm 33,1 km) Úholičky – Husinec Řež. Na levém břehu má přístaviště u Podmoráně a železniční zastávky Úholičky, na pravém břehu na konci ulice V Luhu. Sezonní přívoz provozuje od 4. dubna 2014 společnost SP Praha s.r.o. (ta provozovala v letech 2013–2014 i dočasný labský přívoz Čelákovice–Káraný), přívoz je v provozu jen o pátcích, sobotách, nedělích a svátcích do 31. října, a to s půlhodinovým intervalem s návazností na vlaky. V případě zájmu má být provoz v prázdninových měsících rozšířen. Mimořádné jízdy se konají při zaplacení poplatku nejméně za 2 cestující. Základní jízdné pro dospělou osobu v roce 2014 činí 20 Kč, děti od 6 do 18 let, senioři nad 65 let a invalidé mají slevu, jízdní kola a psi se přepravují za symbolický poplatek 5 Kč, přívoz není zařazen do žádného integrovaného systému. Obec Husinec jednohlasně přijala 7. října 2013 usnesení č. 6/7/2013, že nemá námitek proti zřízení převozu a podpoří jej zřízením Informačního systému. Podle návrhu měla obec na přívoz přispívat 10 tisíci Kč měsíčně a zároveň se pokusit žádat o příspěvek kraj, to se však do usnesení nedostalo.
(řkm 28.33) Máslovice, Dol – Libčice nad Vltavou: Patří mezi nejstarší vltavské přívozy. Provozování přívozu patřilo k povinnostem a výsadám držitelů dolského mlýna, později majitelé mlýna přívoz pronajímali. V letech 1955–1959 provozovala přívoz obec Máslovice, v letech 1959–1997 okresní správa a údržba silnic a od roku 1997 je provozovatelem Výzkumný ústav včelařský v Dole s finančním příspěvkem obce Máslovice. Motorový prám se spodním vodičem. Osoby, náklady, jízdní kola, motocykly. Loď je určena pro 14 sedících cestujících. Celoroční denní provoz, konají se zhruba dvě jízdy za hodinu ve stanovených časech. Provoz je přerušován při větru nad 45 km/h či průtoku vody nad 450 kubických metrů za sekundu.
Vltavský přívoz od Zvíkovem: Těsně před soutokem s Otavou, loďka a prám. Dnes do těchto míst zasahuje Orlická nádrž. Orlická přehrada byla budována v letech 1956–1965, přívoz zanikl v roce 1960 při napouštění přehrady, poslední převozník Václav Štván. Přívoz byl před soutokem i na Otavě.
Žďákovský přívoz: U Pavlíčkovy restaurace, nyní na místě bývalé vesnice Žďákov i přívozu Orlická nádrž a Žďákovský most. Přívoz ještě začátkem šedesátých let fungoval v provizorní podobě.
Orlický přívoz: Následoval za dvěma prudkými zatáčkami Vltavy pod hradem Orlíkem. Nyní zaplaveno Orlickou nádrží.
Zrůbek – osada Kovárna: Pod Kamýkem, za obcí Vestec. Do místa zasahuje vzdutí Slapské nádrže. V letech 1936–1938 byl nedaleko před Vestcem vybudován most. Slapská nádrž byla napouštěna přibližně v letech 1953–1955.
Rabyně – Skalice: V prodloužení zatopené silnice od Buše) – přibližně v těchto místech měla být původně Slapská přehrada, a proto se z obou stran směrem k řece ve třicátých letech budovaly nové silnice. Přívoz zprovozněn roku 1937. Později byl zaplaven Slapskou nádrží.
Svatojanské proudy: prámový přívoz u hotelu Záhoří, v provozu v letech 1937–1954
(řkm 73,1) Skochovice – Trnová, Leznice. Zrušen 1954. Dřevěná loď s vesly, poslední převozník pan Špaček ze Skochovic.
(řkm 69,40) Jarov – Strnady, zřízen 1923, zánik asi 1965, poslední převozník p. Šindelář
Záběhlický přívoz (Záběhlice – Hradiště): poprvé doložen 1897, naposledy 1955. Začátkem 20. století jej provozoval Jan Pašek.
Zbraslavský přívoz (Zbraslav – Závist): poprvé doložen 1892, naposledy 1934
(řkm 64,12) Lahovický přívoz (Lahovice – Komořany): poprvé doložen 1861, naposledy 1978. K tomuto přívozu bývá vztahována i zmínka o modřanském přívozu v listině krále Jiřího z 19. ledna 1459, kdy byl přívoz součástí obchodní cesty z jižních Čech do Prahy. Původně ve správě zbraslavského panství a pouze pro přepravu osob. 1861 se začátkem provozu modřanského cukrovaru byl vedle osobního přívozu zřízen druhý přívoz pro povozy s řepou. Od roku 1897 lahovický přívoz provozoval ve své režii cukrovar. Převozníkovi bydlícímu v domečku na lahovickém břehu přiděloval na době kampaně dva pomocníky. S rozvojem automobilové dopravy přestávalo být problémem vozit řepu přes Zbraslavský most. Místní národní výbor v Lahovicích se v roce 1945 stal majitelem přívozu a v roce 1956 jej zrušil. V roce 1978 Lahovický přívoz provozoval zbraslavský místní národní výbor.
Modřany – Lahovičky: Přívoz byl v provozu od doby před první světovou válkou do roku 1950. Sloužil hlavně Rolníkům, kteří měli pole na opačném břehu. (Podle Fojtíka poprvé doložen 1914, naposledy 1971) Od roku 2009 jezdí přívoz v podobné trase pod označením P6. Ve čtvrtek 3. listopadu 1910 časně ráno se na přívozu v Lahovičkách potopila přetížená loďka. Převozník Antonín Pechar skupině dělníků nabídl, že je převeze na větším prámu, používaném pro dobytek. Dělnící odmítli jet jako dobytek a na malou loďku, určenou pro 12 cestujících, se jich nahrnulo asi 30. Převozník požadoval, aby polovina z nich vystoupila, ale vtom další dělník přiskočil na loďku, čímž ji odrazil od břehu a překotil. Se záchranou pomáhal převozník a později lodníci kolemjedoucího parníku. Tři z cestujících se utopili.
Modřany (U Kina) – Velká Chuchle (u nádraží): Přívoz byl zřízen v roce 1933 pro dělníky dojíždějící z levého břehu do modřanských továren. Provozoval jej Josef Borovička z Modřan. Po roce 1945 byl přívoz ve správě MNV Modřany. V roce 1945 jej dostal na 6 let do pronájmu za 3010 Kčs ročně Karel Zet(a) z č. p. 1380, poté další soukromníci a následně jej převzaly nově zřízené modřanské komunální služby. V roce 1963 správce v rámci generální opravy spodní lano pod vodou nahradil vrchním lanem na ocelových sloupech, zakoupil novou loď a postavil i nový domek pro převozníka, náklady na rekonstrukci byly 180 000 Kčs. Při zahájení výstavby modřanského zdymadla v roce 1979 přívoz zanikl.
Modřany (pod Bellarií) – Velká Chuchle (obec): poprvé doložen 1898, naposledy 1919
Veslařský ostrov (Schwarzenberský) – Podolí, Kublov: doložen 1939
Veslařský ostrov (Schwarzenberský) – Podolí, Žluté lázně: doložen 1948, zrušen cca 1958, možná přeložený předešlý přívoz
Císařská louka – Podolí: v provozu nějakou dobu od roku 1927, pak doložen ještě v roce 1950
Císařská louka – Podolí, přístav: poprvé doložen 1222, naposledy 1906, možná nahrazen předchozím přívozem
Císařská louka – Vyšehrad: poprvé doložen 1420, naposledy 1962
(řkm 55,5) Smíchov – Císařská louka: přes ústí přístavu provozováno od roku 1903 do roku 1986, přibližně od roku 1991 provizorium v nové poloze od ul. U Královské louky, přibližně od roku 2001 v nové poloze. Je zmiňován jako poslední dochovaný pražský přívoz v 80. letech. Přeprava osob a jízdních kol. Motorový prám. Provozovatel: loděnice na Císařské louce. Dřívější převozníci: Marie a Pavel Bílkovi. V letech 2006 a 2007 byl přívoz od botelu Vodník znovu provozován pod hlavičkou Yacht Club Císařská louka Praha – Caravan Park, s hodinovým intervalem a základním jízdným 20 Kč, za jízdní kolo 20 Kč, děti 10 Kč, směrovky k přístavišti a ceník s jízdním řádem jsou na ostrově umístěny dosud (2009). Podle některých tabulí a nápisů pokračoval přívoz až na Výtoň. Územní plán obsahuje v místech přívozu novou lávku.
přes ústí podolského přístavu: doložen 1931
(řkm 55,6) Smíchov – Podolí: poprvé doložen 1906, naposledy 1909. V roce 1222 vlastnila vyšehradská kapitula obec Podolí s právem přívozu.
Podolí – Vyšehrad (na pravém břehu kolem vyšehradské skály), poprvé doložen 1885, naposledy 1904. Jako náhradní doprava za tramvaj v provozu v letech 1975 a 1982 (viz článek o podélné vodní dopravě)
Holešovický přívoz „pod přístavem“ (Holešovice-Hofmanka): poprvé doložen 1885, naposledy 1928
Střední holešovický přívoz (Holešovice – Pelc-Tyrolka): poprvé doložen 1885, naposledy 1939. Dva holešovické přívozy provozoval Karel Vaňha.
Dolní holešovický přívoz (Staré Holešovice – Troja): nějakou dobu od roku 1902, pak znovu doložen 1958
Císařský ostrov – Troja, Zoo: poprvé doložen 1892, naposledy 1966, pak nahrazen lávkou 23. prosince 2017 obnoven jako přívoz PID P8 jako náhradní doprava za zřícenou Trojskou lávku.
(řkm 8,16) Lužec nad Vltavou: Přívoz s horním vodičem. Provozovala obec Lužec nad Vltavou. Převážel David Kulhan s manželkou Miroslavou. Na konci července 2020 byl provoz přívozu přerušen z důvodu stavby lávky, jíž byl v září téhož roku nahrazen.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Přívozy na Vltavě na Wikimedia Commons 