V současnosti je Proliferace tématem, které zaujalo mnoho lidí po celém světě. Od svého dopadu na společnost až po důsledky pro technologie, Proliferace vyvolal neustálý dialog a debatu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Proliferace a jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Od své historie až po potenciální budoucnost má Proliferace moc změnit způsob, jakým vnímáme svět kolem nás. Doufáme, že prostřednictvím hloubkové analýzy poskytneme jasnější pohled na Proliferace a jeho dnešní důležitost.
Proliferace (z lat. proles–potomstvo, fero–nesu) znamená hojné množení, bujení, novotvoření, například skupiny buněk. O proliferaci mluvíme u buněk nebo u skupin buněk, které mají vysokou mitotickou aktivitu, tedy se rychle a opakovaně množí. Proliferace umožňuje dva významné procesy:
role v embryonálním vývoji – např. po oplození vajíčka dochází k jeho proliferaci a během několika dní vzniká morula, blastula a další stadia; selektivní proliferace některých tkání umožňuje vznik různých prostorových struktur v těle
Nekonečně mohou proliferovat pouze buňky s telomerázovou aktivitou (např. některé nádorové), jinak se poměrně rychle zkrátí telomery a buňky se přestanou dělit (Hayflickův limit).
Typy proliferace buněk
Někdy se rozlišují tři typy proliferace buněk:
Symetricky - vznikají dvě identické buňky
Asymetricky - jedna si zachovává původní fenotyp („vzhled“), druhá je již jiná (diferenciovaná)
Diferenciační dělení - obě nově vzniklé buňky mají i nový fenotyp, jsou dalším stupněm v dané diferenciační linii. Buňky v původní populaci rozhodují náhodně, která dá vzniknout buňkám stejného typu, jako byla ona sama, a která dá vzniknout buňkám diferenciovaným.
↑WU, Z.; LUBY-PHELPS, K.; BUGDE, A., et al. Capacity for stochastic self-renewal and differentiation in mammalian spermatogonial stem cells.. J Cell Biol. Nov 2009, roč. 187, čís. 4, s. 513–24. DOI10.1083/jcb.200907047. PMID19948499.