V dnešním světě je Robert Huber tématem, které nepřestává překvapovat a fascinovat miliony lidí po celém světě. Od svých počátků až do současnosti byl Robert Huber předmětem studia, debat a obdivu a jeho vliv byl přítomen v nesčetných aspektech každodenního života. V průběhu let se Robert Huber vyvíjel a přizpůsoboval se sociálním, politickým, ekonomickým a technologickým změnám, čímž se upevnil jako téma univerzálního zájmu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Robert Huber a analyzujeme jeho dopad na dnešní společnost.
| Robert Huber | |
|---|---|
 | |
| Narození | 20. února 1937 (87 let) Mnichov |
| Alma mater | Technická univerzita Mnichov |
| Pracoviště | Technická univerzita Mnichov Cardiffská univerzita Duisbursko-Essenská univerzita |
| Obor | biochemie |
| Ocenění | Medaile Otto Warburga (1977) Cena Emila von Behringa (1982) Richard Kuhn Medal (1987) Nobelova cena za chemii (1988) Sir Hans Krebs Medal (1992) … více na Wikidatech |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Robert Huber (* 20. února 1937) je německý chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 1988. Obdržel ji společně s J. Deisenhoferem a H. Michelem za stanovení trojrozmějné struktury reakčního centra bakteriální fotosyntézy. Je absolventem TU Mnichov (1960), kde zůstal pracovat jako výzkumník. Od roku 1971 byl ředitelem Institut Maxe Plancka pro biochemii v Mnichově. Od roku 2005 pracuje na Univerzitě Duisburg-Essen.
Reference
- ↑ Historie chemie . Pedagogická fakulta MU, sekce chemie . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Huber na Wikimedia Commons
